Kresby

Malba: vodopád

10. května 2014 v 2:52 | Petra

Rychlokresby, čmáranice a nemístné črty

20. dubna 2014 v 20:10 | Petra
Člověk tak vysedává ve škole, hryže tužku a nudí se. Někdy z toho pochází jenom to, že nešetří naše lesy a bezcílně čmárá. Ale i z těch čar se občas podaří složit něco ucházejícího. Důkazem budiž tato "sbírka."


Retro poníci

18. dubna 2014 v 15:28 | Petra


Nuda člověka nakopne

12. dubna 2014 v 22:45 | Petra
Škola smrdí, to je známej fakt. A když se v tom smradu začne člověk nudit, vznikne z toho ledacos. Asi to není úplně poetický, kdybych na otázku: "Co tě při tvorbě inspirovalo?" musela popravdě odpovědět: "Vité, to sem takhe jednou seděla v pátek ve škole a nudou se mi zouvaly boty, takže jsem v zájmu zachování svého duševního zdraví a čistého ovzduší začala cosi čmrlikat na papír a ejhle, něco z toho vlezlo." Nicméně, bylo tomu tak.

Osobně nevím proč, jak, kdy, kde, co... Prostě jsem nechala ruce volnou... ruku? a ona navrhla šaty s takovým prazvláštním tvarem. Já už na ně pak navěsila pouze nechutné množství mašliček a volánků (minimalismus se mi, co se oblečení týče, vyhnul obloukem) a pak je v příšerném světle vyfotila. Takže potlesk pro ruku. Pravou. Ehm...

Inspirace kolibříky

26. března 2014 v 17:44 | Petra
Záchvat výtvarného nasazení se opět, naprosto neočekávaně, objevil (co se divit, vždyť toho mám tolik na práci, ideální čas na to všechno hodit bobek a jít tvořit) a tak po delší pauze přicházím s novou várkou... čeho?

Tentokrát je to opět moje "hra na návrhářku." Ačkoli občas mám takový "slabší chvilky", kdy se mi v hlavě usadí myšlenka, že ve mě dřímá druhá Coco Chanel, moje návrhy zůstavají na papíře. A mám pocit, že se jim tam daří líp, než kdybych se je pokusila ušít (při druhém pokusu o ušití obyčejného plyšáka jsem rozbila šicí stroj, načež jsem kariéru švadleny definitivně vzdala.)

Inspirací pro tuto řadu mi byly úžasné fotky kolibříků na blogu Zdeňka Součka. Jelikož jsem tak trochu úchylná na sytě barevné věci, kolibříci jsou už dlouho mými oblíbenci. Až dnes mě ale napadlo zkusit navrhnout šaty inspirované jejich nádherně zbarveným peřím.

Nejdřív jsem si zkusila "portrét" jednoho z vyfocených kolibříků, trochu jsem si pohrála s barvami, abych veděla, jestli to vůbec půjde. A ono to šlo...

Prsa? Věčná inspirace...

20. listopadu 2013 v 21:09 | Petra
Poslední dobou jsem na prsa nějak zatížená. Mám dojem, že je to jeden z nejlepších "vynálezů", co mohl člověka potkat. Někdy...



A veršovaná pomoc...

Chytáš snad prsa u kolen?
Nezoufej!
Já vím jak z toho ven!
Ňadra ti rány i při běhu vrací?
Zkuš naši metodu - rolovací!

Roládu pojisti špendlíkem,
hezky to vypadá pod trikem!
Extra push-up ti nadzvedne vnady,
a tvoje osobnost už nemá vady!

Malba: Smrt

29. září 2013 v 16:15 | Petra
A tak se uherskej rok s rokem sešel a já opět vytahuji zbraně hromadného ničení a vrhám se na boj s uměním a vším okolo. Tentorkát to jsou vodovky a malba, která aspirovala na to být dárkem pro bližního mého. Jenže ouha, nějak se to zvrhlo a já mezi sledováním dokumentů o druhý světový a depkou z mého mrzkého bytí vyplodila tuhle... věc.

Pracovní název: Smrt.

Proč tohle? No, nic lepšího mě nenapadlo, přiznávám. Původně to byl obyčejnej docela živej jelen. Jenže pak se mi zalíbila krvavě červená (po uschnutí vybledla, škoda!) a tak jsem z něj rázem udělala kořist. Chudák, odnesl to za moji morbiditu, ale co už.

Je to kus tak trochu podzimní a rozmazanej - měl to bejt pokus o takový to rozostření vidění, když už máte na kahánku, snad to tak vyzní. Okolo je šedivé cosi. Ehm, těžko se to přiznává, ale na pozadí jsem prostě nemehlo. Ale i to se dá elegantně zakrýt. Stačí říct, že je to ta mlha, do který se bytí propadá, něco, co nás pohltí a už nenavrátí. Poetické skrytí malířovy nešikovnosti, no ne?





A jako bonus kresba busty, kterou jsem objevila náhodou na stěně v aule - no a jako správnej narcis jsem si ji hned musela vyfotit. Protože to byla jedna z mála věcí, který se mi na školní výtvarce fakt povedly.


Jop jop, je to se mnou špatný, nějak už nejsem mašinou na nápady a nechrlím jeden výrobek za druhým. To by mě ani tak nemrzelo. Jen vím, že to bylo lepší. Že byly doby, kdy jsem toho zvládala mnohem víc. Bohové daj, že se tyhle časy zase vrátí.

Tak v poklusu,
pac a pusu.
Vaše zmrzlá
Petra

Kresba: My little City child

8. září 2013 v 12:48 | Petra
Opět se hlásím (po dlouhé době) s jedním ze svým výtvorů. Proč po tak dlouhé době? Protože jsem jednoduše neměla nápady - vážně, je to hroznej pocit nemít absolutně žádný výsledky, co se tvoření týče. Asi to bylo tím, že jsem měla moc času, protože v momentě, kdy bylo nutný začít balit na sporťák, mě přepadla múza, vyrvala mi tepláky a mikiny z ruky a donutila mě sednout k papíru a kreslit.

Inspirací mi bylo tohle a další videa jedné úžasně nadané holčiny (doufám, že je to holka, nic jsem o ní v informacích nenašla), která kreslí poníky z My little pony. Teda, to dělá kde kdo, ale ona je vážně dobrá - a tak jsem shlédla pár jejích videí a řekla si: Jestli chci bejt někdy takhle dobrá, musím začít hned. A tak jsem začala.

Není to žádná sláva, to předesílám. Včera jsem ve večerní náladě nakreslila poníka a pracovně ho pojmenovala City child (myslím, že se tak jmenuje jedna z epizod Sexu ve městě). A dneska během dopoledního válení se, jsem se konečně dokopala k tomu otevřít gimp a trochu se s ním seznámit.

Nebylo to jednoduchý. Gimp se vzpíral a já se svým upatlaným touchpadem byla v jasný nevýhodě. Ale přeprala jsem ho, znásilnila a vytřískala z něj, co se dalo. Hleďte a nelekejte se, City child přichází!


Originál - jeden z mých povedenějších, ale je to suchý. Prostě neumím nakreslit slušný pozadí, s tím se potýkám už dlouho. Takže moje figury většinou plavou v bílým vzduchoprázdnu.



1. úprava - jenom nějaký ten jas, ostrost a kontrast, nic, co bych už předtím nedělala.



2. úprava - přidání pozadí za domy. No, nejdřív jsem si myslela, jak to bude super (v hlavě to vždycky vypadá skvěle), ale pak mě nadšení přešlo. Každopádně jsem se alespoň naučila jak pozadí přidat bez vrstvení, což se mi líbí (ve vrstvách mívám boubel)


3. úprava - tady jsem si pohrála s ořezem - v pravdě mi to moc nešlo, klepala se mi ruka a tomu nebožátku jsem uřízla kus tlamy (jsem to ale necita!). Do pozadí jsem dala první slušný obrázek, který na mě při googlení vyskočil. Pak jsem už jen upravovala ořez a sem tam něco přibarvila. Budu muset domyslet, jak to udělat, aby to vypadalo přirozeněji, ale zatím to vem čert, jsem na tuhle finální úpravu hrdá.



Tak, to jsme my - já, City child a gimp. Myslím, že na první pokus jsem zas až tak nepohnojila - snad se v tom naučím chodit a jednou budu alespoň z poloviny tak dobrá jako tsitra360.

Zdroj obrázku v pozadí

Mějte se fanfárově
Vaše Petra
A City child

2 až 3 infantilní kresbičky - jednorožec a Lady Ezoterika

2. července 2013 v 19:36 | Petra
Tak dvě nebo tři? Vlastně obojí. Po napsání rádoby úvahy o potratech jsem se potřebovala nějakým způsobem odreagovat. Neb krabice s korálky byla vzdálena více než tři kroky a tři kroky jsou smrtí lenochovou, volba padla na kreslení.

Nejsem žádný talent, co se kresby týče, ale pastelky ořezávám ráda a alespoň to mě ke světu kresby poutá. Dneska jsem uplatnila svůj poukaz do knihkupectví a jelikož jsem absolutně nevěděla, co si chci koupit, volba padla na jakési fantasy - neznánmý titul, ale zajímavá obálka. Už jen při pohledu na ni mě to vtahuje do světa fantasy oblud a kreatůr, takže volba čtiva i inspirace byla jasná.

Prvním pseudodílem je jednorožec, který je postihnut stínem - není to záměr, ale absence scanneru. Co nadělám? Zvednout se a pokusit se to opravit. Ach, moc práce. Takže doporučuji "vohulit jas" a valit bulvy.



Aby tam rohatý fešák nebyl sám, dokreslila jsem jakousi dvojnici Agáty Hanychové ech, tedy nyní už Prachařové, což je mimochodem informace, bez které nedožijete rána.



Druhým výplodem je Lady Ezoterika - mohla být trošku éteričtější, ale čert to vem, ona se s tím srovná po svém. Aspoň jsem vám k ní přičmárala vílu, aby to došlo i těm, kterým umění nic neříká (protože my, strašlivácky zkušení umělci, si rozumíme) a červené obočí - to jen tak pro styl.



Inu, do galerie se asi nedostanu, ale Lady "Ezo" a její milý koník se slečnou selebritou mi působí takové zvláštní pocity a stavy při nichž slintám a točím se na kolečkové židli hrajíc si na helikoptéru - v odborných kruzích se tomu říká autorsky zaslepené uspokojení...

...a možná příde i kouzelník!


Slunce na hřebenech

21. března 2013 v 18:25 | Petra
Slunce na hřebenech
Technika: Matláme a něco z toho vyleze
Použitosti: Tuž, fixy
Formát: A4
Status: Uspokojivé nebo-li: není to chrchelovitá boubelatina.



Zubatou podle kosy nepoznáte...

16. ledna 2013 v 18:45 | petra

Postava v pohybu

24. listopadu 2012 v 23:29 | Petra

Jak jsme dělali zátiší aneb shrnutí minulého roku v oblasti výtvarné + pokus o krajinu :)

19. září 2012 v 20:58 | Petra
Zdravím!

Dnešní článek bude takovým malým shrnutím minulého roku, co se mých pokusů o hodinách výtvarné výchovy týče. Je to jen výběr - dělali jsme toho mnohem více, bohužel, ne všechny obrázky se mi podařilo získat. Nebudu to nijak dlouze okecávat, obrázků bude ostatně víc než dost a tak si myslím, že krátký komentář postačí. Doufám, že se vám obrázky budou líbit :)


"Tématem" letošního roku bylo zátiší. Nejprve jsme se učili zvětšovat věci v poměru, zachycování přesných tvarů atd. Musím se přiznat, že mi to moc nešlo, zvláště u džbánu. Tady jsou mé první pokusy.


Jako první úkol, jsme měli nakreslit nějakou drobnost například tužku, prstýnek... Já si zvolila klíč a myslím, že se mi celkem povedl :)




Poté jsme si malinko "odskočili" od zátiší a dělali keramické ovoce na vánoční trhy - i tomu však předcházely návrhy na papíře.






S keramikou mi to ale moc nejde a proto to dopadlo nějak takhle.






Pak už jsme se konečně dostali ke studiím předmětů do zátiší. Začalo to u základních linek.




Pak jsme si trénovali stínování. Jen tak na okraj - tento džbán jsme kreslili mnohokrát a všichni ho nenáviděli. Dokonce jsme ho plánovali rituálně "náhodou" rozbít. Ubohý kus hlíny :D




Zkoušeli jsme si u práci s uhlem.






A tady už je výsledek mého snažení - zátiší temperou :)





Jednou jsme vyrazili ven s pastely - já jsem zachytila výhled od školy, pohledem z okna si totiž krátím nejednu hodinu a tak jsem tu krajinu oblíbila :)




Tak a to je takové menší shrnutí minulého roku. Možná, že se vám ty obrázky líbit nemusí, ale věřte, že mi daly zabrat :)

Těším se na vás u dalšího článku

Rychlo-kresbičky 2 :)

3. září 2012 v 14:37 | Petra
Další várka kresbiček :)





Rychlo-kresbičky 1 :)

2. září 2012 v 14:25 | Petra
Rychle načmáráno do sešitu 1. část :)





Pokus o portrét - aneb žena s koním ksichtem

22. srpna 2012 v 16:51 | Petra
Ááá - co jsem to zase stvořila? Závidím lidem, co umí namalovat či nakreslit, přesně to co vidí... Protože tohle je hrůza i přes všechnu snahu, co jsem do toho dala.

Na začátku to ještě vypadalo celkem dobře :D




A pak se z toho stalo tohle...

Skicováno a bez komentáře...

12. srpna 2012 v 18:49 | Petra


Rychlo - kresba: Potvora s dlouhým jazykem :D

10. července 2012 v 22:41 | Petra

Prostě úchlyný! o.O

24. června 2012 v 18:37 | Petra
Prostě úchylárna! Nic víc za tím nehledejte :D



Kresba Fantasy Potvory! :)

18. června 2012 v 20:52 | Petra

Takové to školní kreslení

13. června 2012 v 18:18 | Petra
Několik kresbiček, které jsem nakreslila ve škole. První je jakási "fantasy" scéna - s mračny se na zemi valí i horda útočníků. Další dvě jsou takoví trošku zdegenerovaní vlci s fantasy nádechem.



Návrhy šatů

12. června 2012 v 19:37 | Petra
Jedny z prvních návrhů šatů.







Kresba pivoňky! :)

7. června 2012 v 18:02 | Petra
Pivoňka
Formát: A4, tužka
Doba kreslení: cca 2 hodiny





Kresbička lesního skřítka

3. června 2012 v 20:04 | Petra
Kresbička lesního skřítka. No spíš je to takové malé skřítě, Modroočka :)





Kresba zeleného draka! :))

2. června 2012 v 15:39 | Petra
Kresba draka :)
Formát: A3, pastelky
Doba kreslení: několik hodin




 
 

Reklama