Září 2013

Malba: Smrt

29. září 2013 v 16:15 | Petra |  Kresby
A tak se uherskej rok s rokem sešel a já opět vytahuji zbraně hromadného ničení a vrhám se na boj s uměním a vším okolo. Tentorkát to jsou vodovky a malba, která aspirovala na to být dárkem pro bližního mého. Jenže ouha, nějak se to zvrhlo a já mezi sledováním dokumentů o druhý světový a depkou z mého mrzkého bytí vyplodila tuhle... věc.

Pracovní název: Smrt.

Proč tohle? No, nic lepšího mě nenapadlo, přiznávám. Původně to byl obyčejnej docela živej jelen. Jenže pak se mi zalíbila krvavě červená (po uschnutí vybledla, škoda!) a tak jsem z něj rázem udělala kořist. Chudák, odnesl to za moji morbiditu, ale co už.

Je to kus tak trochu podzimní a rozmazanej - měl to bejt pokus o takový to rozostření vidění, když už máte na kahánku, snad to tak vyzní. Okolo je šedivé cosi. Ehm, těžko se to přiznává, ale na pozadí jsem prostě nemehlo. Ale i to se dá elegantně zakrýt. Stačí říct, že je to ta mlha, do který se bytí propadá, něco, co nás pohltí a už nenavrátí. Poetické skrytí malířovy nešikovnosti, no ne?





A jako bonus kresba busty, kterou jsem objevila náhodou na stěně v aule - no a jako správnej narcis jsem si ji hned musela vyfotit. Protože to byla jedna z mála věcí, který se mi na školní výtvarce fakt povedly.


Jop jop, je to se mnou špatný, nějak už nejsem mašinou na nápady a nechrlím jeden výrobek za druhým. To by mě ani tak nemrzelo. Jen vím, že to bylo lepší. Že byly doby, kdy jsem toho zvládala mnohem víc. Bohové daj, že se tyhle časy zase vrátí.

Tak v poklusu,
pac a pusu.
Vaše zmrzlá
Petra

Kresba: My little City child

8. září 2013 v 12:48 | Petra |  Kresby
Opět se hlásím (po dlouhé době) s jedním ze svým výtvorů. Proč po tak dlouhé době? Protože jsem jednoduše neměla nápady - vážně, je to hroznej pocit nemít absolutně žádný výsledky, co se tvoření týče. Asi to bylo tím, že jsem měla moc času, protože v momentě, kdy bylo nutný začít balit na sporťák, mě přepadla múza, vyrvala mi tepláky a mikiny z ruky a donutila mě sednout k papíru a kreslit.

Inspirací mi bylo tohle a další videa jedné úžasně nadané holčiny (doufám, že je to holka, nic jsem o ní v informacích nenašla), která kreslí poníky z My little pony. Teda, to dělá kde kdo, ale ona je vážně dobrá - a tak jsem shlédla pár jejích videí a řekla si: Jestli chci bejt někdy takhle dobrá, musím začít hned. A tak jsem začala.

Není to žádná sláva, to předesílám. Včera jsem ve večerní náladě nakreslila poníka a pracovně ho pojmenovala City child (myslím, že se tak jmenuje jedna z epizod Sexu ve městě). A dneska během dopoledního válení se, jsem se konečně dokopala k tomu otevřít gimp a trochu se s ním seznámit.

Nebylo to jednoduchý. Gimp se vzpíral a já se svým upatlaným touchpadem byla v jasný nevýhodě. Ale přeprala jsem ho, znásilnila a vytřískala z něj, co se dalo. Hleďte a nelekejte se, City child přichází!


Originál - jeden z mých povedenějších, ale je to suchý. Prostě neumím nakreslit slušný pozadí, s tím se potýkám už dlouho. Takže moje figury většinou plavou v bílým vzduchoprázdnu.



1. úprava - jenom nějaký ten jas, ostrost a kontrast, nic, co bych už předtím nedělala.



2. úprava - přidání pozadí za domy. No, nejdřív jsem si myslela, jak to bude super (v hlavě to vždycky vypadá skvěle), ale pak mě nadšení přešlo. Každopádně jsem se alespoň naučila jak pozadí přidat bez vrstvení, což se mi líbí (ve vrstvách mívám boubel)


3. úprava - tady jsem si pohrála s ořezem - v pravdě mi to moc nešlo, klepala se mi ruka a tomu nebožátku jsem uřízla kus tlamy (jsem to ale necita!). Do pozadí jsem dala první slušný obrázek, který na mě při googlení vyskočil. Pak jsem už jen upravovala ořez a sem tam něco přibarvila. Budu muset domyslet, jak to udělat, aby to vypadalo přirozeněji, ale zatím to vem čert, jsem na tuhle finální úpravu hrdá.



Tak, to jsme my - já, City child a gimp. Myslím, že na první pokus jsem zas až tak nepohnojila - snad se v tom naučím chodit a jednou budu alespoň z poloviny tak dobrá jako tsitra360.

Zdroj obrázku v pozadí

Mějte se fanfárově
Vaše Petra
A City child